Hlavní strana *** Boss *** Divinorum *** Mezi Světy *** Sešlost *** Symposion | ||
|
Knihovna
DeníkKniha úvah Kodex čaroděje Kniha příběhů Knížka poezie Pracovní kniha Kulturní nástěnka E-žurnál Různé
Archív
duben 2009březen 2009 leden 2009 listopad 2008 srpen 2008 červenec 2008 červen 2008 květen 2008 duben 2008 leden 2008 listopad 2007 říjen 2007 září 2007 srpen 2007 červenec 2007 červen 2007 květen 2007 duben 2007 březen 2007 únor 2007 leden 2007 prosinec 2006 listopad 2006 říjen 2006 září 2006 srpen 2006 červenec 2006 červen 2006 |
Napsáno dne 7. dubna 2009Deník- TečkaRozhodnutí padlo. Dnes tímto posledním článkem tento blog uzavírám. A pokud někde začnu znova, budu informace vypouštět pomalu. Snad tím dosáhnu meziobdobí, které umožní pustit staré vzorce, aby nevyklíčili v plné kráse. Celý článek Napsáno dne 30. března 2009Deník- Úvod na TečkuVšimli jste si jak s přibývajícími léty čas letí rychleji a rychleji. Jako by život byl rychlík mezi zastávkami Zrození a Smrt. A tak pro každodenní maličkosti mizí volnost a čas. Píši proto předposlední článek na tento blog. Blíží se změna i jeden konec... Celý článek Napsáno dne 7. ledna 2009Kodex čaroděje- ...Poznání je kapkou v moři. A ta kapka je mi rozbouřeným oceánem, z nějž jsem jen pár loků stačil upít. Voda a sůl se špatně pije. (Kdesi nad ránem pár slov mi uklouzlo) Pracovní kniha- Pyramida Za cíl jsem si vzala maximální zjednodušení změny stavu vědomí a naladění se na úrovně vědomí odpovídající energiím, které v pyramidě ukotvím Celý článek Napsáno dne 5. ledna 2009Deník- Novoroční glosaJak byl rok minulý šílený, tak tenhle rok bude usilovně namáhavý. Stalo se totiž tolik věcí, že do teď nevím, zda jsem hajzlík, hlupák, šílenec a nebo člověk, který si ujasnil priority, který se rozhodnul dle srdce. Vskutku nevím. A aby vtipnosti minulého roku bylo učiněno za dost, já vlastně nevím, co se stalo. O minulém roce se mi však psát nechce. Nechce se mi ani psát o Zaynab (Promiň, kvítku, ale nepřestala jsi být chimérou a tiché mlčení ničemu nepomohlo). Nechce se mi ani psát o tom všem co jsem prožil, o tom, jak jsem v protikladu k loňskému předsevzetí celý svůj život rozkopal či spíše si nechal ho rozkopat. A teď je po bitvě. Leč bez generálů. Nevím kde se stala chyba. A když se věž zřítí nezbývá než posbírat trosky, na chvíli usednout a přemýšlet co dál. A tak jsem skončil zpět na úřadě jako pracovník na stálý pracovní poměr. A tak jsem skončil se školou a bydlím opět u otecka. A tak jsem skončil lehce zadlužen, s lehce pochroumanou sebeúctou, lehce dobrovolně uklizen stranou. Chce se mi psát o tomhle roce, který bude o práci, o zemské sféře v celé její kráse, o přízemnosti, o zajištění, o budování mého hnízda, o plavbě v Matrixu, o smíru bez rebelie. Já vím, komické, ten kdo se stavěl a ohrazoval proti egregoru společnosti se teď do něj zařazuje. Ale jak jinak z bryndy ven? Ostatně jedno stopařské pravidlo zní:“ Jsou-li podmínky špatné, stáhni se a naber sil.“ Dobré pravidlo, ale bojím se, že mne z něj sežere nuda… - Corny – Napsáno dne 17. srpna 2008Kniha příběhů- Černé skříňkySeděl jsem nad městem v bývalém lomu, ze kterého je vidět do dáli. Vždy pravidelně během noci, když měsíc byl v úplňku a jindy, když mi bylo zkrátka smutno. Mohl jsem sledovat to lidské hemžení, jemuž jsem sám propadal, snad jen aby se neřeklo. Celý článek Napsáno dne 13. srpna 2008Kodex čaroděje- ...Já jsem šťastný, protože jsem si zvolil dívat se na to z čeho mám radost a moje oči si tak všímají té legrační stránky věci a já se tomu směji. Toto jsem Ti pověděl již nespočetněkrát. Človek si vždy musí svoji cestu vybrat srdcem, aby si počínal jak najlépe umí, možná právě proto, aby se mohl smát neustále. ................................. Hledat svobodu, to je jediná hnací sila, kterou znám. Svobodu odletět tam do té nekonečnosti. Svobodu rozplynout se, pozvednout se, být jako planoucí svíce, která září proti světlu miliard hvězd a i tak zůstáva nedotknutelná, protože nikdy nepředstírala, že je něčím víc než tím, čím skutečně je, totiž obyčejnou svíčkou. (Don Juan) Deník- Vyloveno z hlubin šuplíkuDnes mi má drahá kamarádka DarkLousiel poslala zpět dopis, který jsem ji psal kdysi před rokem. A je krucinál vtipné, jak je aktuální pro mne i dnes. Připoměl mi, kdo jsem... Celý článek Napsáno dne 7. srpna 2008Deník- HorkoRok co rok touto dobou nadávám na horko, jež obsadilo ulice, města, kanceláře, byty. A skutečně to nespraví ani pohled na odhalené ženské tvary. Je takové horko, že jakékoliv obdivování těchto tvarů je namáhavé. Když je horko, je jen horko...člověk se potí. Je mu příšerně a nejradši by ulehl někde pod strom a spal až do noci, kdy se dá alespoň dýchat. A i když je známo v okruhu rodinném, že teplo mi nedělá dobře, byl mi navržen provokativně nápad, zda bych nechtěl na dovolenou do Egypta. Je tam prý krásně. Písek, Arabové, písek, Arabové, horko, všude chtějí bakšiš, písek, zas horko a nad Káhirou se vznáší nádherný smog a je tam taky horko. Tak jsem samozřejmě přijatelně taktně odmítl. Už je i takové horko, že se asfalt lepí na boty, chudáčci psíci do něj zapadají a důchodcové, naše moudrá starší elita, nemůže od asfaltových skvrn odlepit hůl. Je takové horko, že se zvětšuje počet věřících, kteří prchají do kostelů se modlit po stylu domorodých obyvatel za déšť. Jak známo v kostelech je chládek. Horko způsobilo i to, že z vodáků se stali čundráci, kteří táhnou své lodě koryty řek. A tuším, že ubude naší osáčkované vyšší vrstvy, neb černá saka výborně napomáhají k jejich eliminaci skrze vedlo. Zřejmě bude i úbytek politiků a dalšího úřednictva. Ne, že bych chtěl být zlomyslný, ale na nejednom úřadě jsem dosti nadával a tak zde řádění horka přece jen přináší nějaké pozitivum. Jen se bojím, že bude až takové horko, že po našich polích se bude prohánět Mad Max, lidé nebudou souložit a tak nadejde přirozený úbytek lidského rodu. Nemám rád letní horko, nemám rád horko, nemám rád, když se potím a čistá košile je hned propocená. Nemám rád, když piji z lahve a voda se rovnou odpařuje. Nemám rád horko. -Corny- Napsáno dne 25. července 2008Deník- Lék na zlomené srdceaneb, blejte děti co je libo. Člověk zlomí srdce lusknutím prstů, leč... jak těžké je pak dát ho zase dohromady? Buď to chce moc leukoplasti a nebo se držet babských rad. Leč já vím... srdce to ví... A někdy není možné vyjádřit slovy své činy. Pak můžete spoléhat na oči a i ty selhávají. Bohužel, teď nezbývá nic jiného než se snažit a vystavit své srdce všanc... Miluji a proto budu žít a proto budu... -Zaynab- Napsáno dne 24. července 2008Kniha příběhů- Když miluješ, miluj otevřeněJeden příběh, jenž mne zaujal a jenž se mi velice trefným zdál. Dvacet mnichů a jedna jeptiška Ešun se cvičili v meditaci u jistého zenového mistra. (Zdroj: http://www.japonsko.tnet.cz) Celý článek Napsáno dne 22. července 2008Kniha úvah- Čest bastardůTak snad abych pár slov napsal i já. Ten temnější, bezcitnější, bez zábran...a právě snad proto rozumnější a pro život vhodnější. Celý článek Napsáno dne 21. července 2008Kniha úvah- IluzeJak člověk pozná iluzi? Přijde, udělá vám v životě obrat o 180° a ... Prý i já jsem iluze, co si Cornelius vysnil, leč nechápu proč,? Snad pro pár slůvek navíc? Snad proto ujištění? Pro tu větu? Pro miluji Tě? Srdce to ví... Jakmile ví, netřeba se ujišťovat více. Nebo snad ne? Musím snad pořád? Leč co musím.. musím zemřít. To MUSÍM. Zbytek můžu, a ženy jsou šelmy Či snad ďáblové? Podej ďáblovi prst, ukousne ti celou ruku. I já jsem taková... Písek, jenž prsty protéká. Nic víc, nic míň. P.S.: Chytrej chlap dá pod ruce misku, že? -Hasseki- Napsáno dne 20. července 2008Knížka poezie- MilovanéJsi můj život a má svíce, Deník- Ranní hlodDalší nespavá noc. A tak jsem alespoň poslouchal Landu, a ať názory na něj má kdo chce jaký, mám rád jeho písně. Nejedna píseň z jeho tvorby se až příliš trefuje do různých životních okamžiků až vskutku zvažuji slova mé milé, že nás snad šmíruje:) Dnes jsem si oblíbil pro změnu Tajemství. Ani nevím proč. A jelikož jsem vykoumal možnost umístit odkaz na youtube přímo zde, tak vám ji sem nacpu. Muhehe:D Pro jednu věc mám rád písně a básně, dokáži vyjádřit něco mnohem přesněji než sebe delší proslov řečníka. Inu vzhůru do dalšího dne. A jak pravil kdosi moudrý, je dobré žít každý den jakoby byl poslední. Takže Carpe diem a ať je to k něčemu... (takže snad dodělám ten generální úklid, co jsem si naplánoval:/) -Corny- Kniha úvah- Kofolové rozjímáníPoslední dny jsem si lebedil ve splínu a melancholii, jak prasátko v blátě. A tak jsem zatoužil po společnosti, která by toto lebedění dokázala přerušit neb pomalu, ale jistě začala hrozit citová destabilizace vedoucí leda k úpadku a apatii. Leč kde takovou osobu nalézt, když přes prázdniny jsou téměř všichni rozlezlí po celé naší malé zemi, ba rovnou po světě, a nebo když další skupina vhodných kandidátů leží v horečkách v posteli. A třetí skupina lidí by mne z této nálady vykopat nedokázala. A náhle večer včerejší mi došla sms od člověka, od nějž bych snahu mne vytáhnout ven nečekal neb se známe sice dlouho, ale málo, a navíc mé temnější já se rozhodlo jej trápit. Celý článek |
|